1) Vreco, to zní tajemně (a taky trochu úchylně). Můžeš trochu poodhalit roušku a osvětlit nám, kdo se po tímto jménem vlastně skrývá, co dělá, kde žije, kolik mu je let, co ho baví a nebaví?

Pod přezdívkou Vreco se skrývá jeden obyčejný devatenáctiletý človíček z Opavy (zatím, stěhování do Prahy mě čeká každou chvíli, byť se mu již zhruba deset měsíců bráním jako čert kříži). A co ten človíček dělá? Živí se jako šéfredaktor jednoho herního serveru v České republice, který se zove BonusWeb a baví ho rozjíždět nové a nové projekty související s počítačovými hrami a zároveň si rád hraje jak se svými čtenáři, tak se stránkami, které pod BonusWebem existují. No a co ho nebaví? To byste se museli zeptat jeho, ale myslím si, že ani on sám to neví, neboť to, co ho nebaví, nedělá. Tedy až na fronty, v nichž občas musí čekat, ačkoliv to šíleně nesnáší.

BonusWeb je denní zpravodajský magazín ze světa počítačových her, který se pomaličku ale jistě během dvou a půl let rozrostl do takové míry, že by se dal s klidnou duší nazývat i herním portálem. Má největší databázi recenzí her pro PC i pro herní konzole (PlayStation, PS2, Dreamcast, Nintendo 64, GameBoy) v České republice, nabízí velké množstí návodů, cheatů, trainerů, demoverzí, rozhovorů s lidmi z domácí i zahraniční herní scény (včetně světových herních vývojářských kapacit), obsahuje také recenze a novinky ze světa herního hardware a pochopitelně aktuálně nabízí také herní soubory ke stažení (dema, videa z her, patche, wallpapery, tisíce screenshotů, nejrůznější přídavky ke hrám, atp.). Mimo to pod BonusWebem existují také největší české stránky s českými překlady do počítačových her (prostě čtenář má určitou hru v angličtině, vyťuká si do browseru www.cestiny.cz, zvolí si příslušné písmeno, jímž hra začíná a podívá se, máme-li do ní češtinu či nikoliv, přičemž šanci na úspěch má velkou, neboť v současné době máme k dispozici několik stovek českých či slovenských překladů. No a co bychom to byli za herní médium, kdybychom nenabízeli také plné hry a to na intuitivní adrese www.plnehry.cz. Zde najdete podle kategorií přehledně roztříděné stovky her (jejich počet se blíží pěti stovkám), které byly vyvíjeny s cílem umístit je na internet a tudíž jsou určeny i pro uživatele připojené přes obyčejnou telefonní linku a modem.

To se na jednom nejmenovaném chatu potkali dva lidé, kteří byli velkými fanoušky počítačových her. Jeden z nich měl nápad a dokázal řídit redakci a druhý z nich (já) si zase přivydělával jako novinář a zároveň uměl již v té době (v létě roku 1998) vytvářet webové stránky. A tak se stalo, že se tito dva lidé domluvili a spustili spolu BonusWeb. Bohužel jeden z nich (můj ex-společník) uměl opravdu jen mluvit a bohužel způsoboval rozkoly v redakci a tudíž byl po redakční poradě pět týdnů po založení BonusWebu z projektu vyřazen. Opět uplynula doba několika týdnů, redakce si zvolila za šéfredaktora mě, já vzal počátkem prosince roku 1998 BonusWeb pevně do svých rukou a začal na něm spolu s několika málo redaktory tvrdě pracovat. V únoru 1999 jsme spustili novou grafiku a přestěhovali se na vlastní doménu (http://www.bonusweb.cz), v červnu 1999 jsme začali na našich stránkách nabízet první reklamu realizovanou přes pronajatý reklamní systém AdBanner od společnosti Mobil server, s.r.o., v srpnu si svou první reklamu pro Illusion Softworks koupil jeho šéf Petr Vochozka, tedy jsem si založil živnostenský list, abych neporušoval zákon a pak už to šlo ráz naráz. BonusWeb se rozrostl a začali mě oslovovat majitelé větších serverů s nabídkami o spolupráci či odkoupení projektu. Zpočátku jsem vzdoroval, poté však přišla se svou nabídkou firma Mobil server s.r.o. a já to s nimi zkusil. V říjnu 1999, tedy rok po založení BonusWebu, jsem s nimi začal spolupracovat a vzhledem k tomu, že se spolupráce ukázala oboustranně prospěšná jsme se koncem roku dohodli, že si dáme určitou zkušební lhůtu a během ní převedu práva na vydávání BonusWebu právě na společnost Mobil server s.r.o. výměnou za podíl v ní. No a tak se také stalo, BonusWeb stále rostl, spouštěl nové projekty (právě www.cestiny.cz a www.plnehry.cz) a počátkem roku 2001 definitivně přešel pod společnost Mobil Media a.s., do níž v polovině ledna vstoupila svou investicí akciová společnost Mafra, vydavatel nejčtenějšího českého deníku MF DNES, internetového serveru iDNES a provozovatel televizní agentury TVD.

BonusWeb ještě není sám o sobě výdělečný. Dokáže sice vydělat redaktorům na výplaty a stálým externím spolupracovníkům na honoráře, ale na nákup nových serverů, vývoj redakčního a reklamního software, mzdy obchodních manažerů či pronájem kanceláři a internetu do nich by příjmy z reklamy určitě nestačily. Čili BonusWeb je v současné době ještě dotován naším vydavatelem, společností Mobil Media a.s., což je výhoda toho, že vše, co jsem popsal výše, potřebuje i internetový deník Mobil.cz, který vydává také tato společnost a tudíž se náklady dělí mezi tyto dva servery. I díky tomu můžeme nabízet všechno to, co nabízíme, našim čtenářům zdarma a oni nás za oplátku navštěvují hojně, pravidelně a pokud se jim naše stránky líbí, informují o tom své známé a kamarády. Díky tomu dokážeme protočit opravdu velké množství reklamních bannerů, z nichž je sice prodaných pouze méně než jedna pětina, ovšem díky tomu kvantu reklamních proužků si můžeme dovolit mírnější cenu a tudíž vydělat alespoň něco. Bohužel nemůžeme ani ovlivnit tak úplně cenu za reklamu - pokud bychom prodávaly bannery draho, nikdo by u nás neinzeroval a my bychom zakrátko zkrachovali. Čili problematika našich příjmů je poměrně složitá, kdybych to měl říct jednoduše - jsme přímo závislí na tom, kolik čtenářů na naše stránky zavítá, nakolik je dokáží zaujmout, na kolik se jim líbí a kolik stránek nám tím zobrazí. I proto klademe na požadavky čtenáře velký důraz a nemyslíme si, že naši návštěvníci nemají právo radit nám, jak zlepšit naše stránky, aby k němu byly uživatelsky příjemnější a uživatelsky bohatší než dosud, byť ne vše lze zrealizovat, přeci jenom jsme pořád omezeni rozpočtem a lidskými kapacitami, které si v závislosti na něm můžeme dovolit.

To ani náhodou. Projíždíme specializované zahraniční zpravodajské servery, vybrané stránky herních firem či oficiální stránky nejočekávanějších her, navíc už máme jméno i u některých vydavatelských společností v zahraničí, takže některé informace se k nám dostanou přímo od nich pomocí emailu. No a zprávy z české herní scény získáváme pochopitelně sami díky našim kontaktům a zakládáme si na nich, dovolil bych si dokonce tvrdit, že máme nejlepší zpravodajství z domácí herní scény ze všech herních magazínů a to včetně těch papírových.

To je těžká otázka. Pokud bys měl na mysli i hry na jinou platformu než PC, byl by to Pokémon Pinball pro GameBoy Color a to ne proto, že by hra byla s tématikou Pokémon, která mě osobně nijak nebere, ale proto, že je to opravdu promyšlený a pěkně zpracovaný pinball, tedy pro mě zábavná a nenáročná hra, u níž se snadno odreaguji. No a pokud bys myslel PCčka, už dlouho jsem nic nehrál, ale hodně mě počátkem loňských prázdnin drželo Diablo 2 vzhledem k tomu, že jsem jej hrál výhradně v multiplayeru a při hře po internetu (síti) s několika dalšímihráči dostává Diablo 2 zcela jiný rozměr. No a jde-li o novější, pak mě zaujala česká adventura Pohádka o Mrazíkovi, Ivanovi a Nastěnce, která se líbila i mé přítelkyni, která nesnáší všechny počítačové hry (vzhledem k mému zaměstnání). Mrazíka si však zahrála i ona, byla to jediná hra, kterou na PC hrála a zaujala ji natolik, že od ní nevstala do doby, než ji dohrála (a vařit jsem ten den musel já :o)).

Na tuto otázku nedokážu odpovědět. Je sice mou prací předvídat a podle toho směrovat BonusWeb tak, aby byl vždy krok před ostatními a půl kroku před aktuálními herními trendy, tak dopředu však ale rozhodně nepřemýšlím. Rozhodně si myslím, že v roce 2005 už budou převládat hry pro konzole nad hrami pro PC, myslím si, že i lidé v České republice si uvědomí, na čem se dá lépe hrát a naučí se používat PC k práci a občasnému hraní a konzole ke skutečnému hraní, zábavě a odreagování se.

Počítačové pirátství zavrhuji. Ano, do určité míry jsem ochoten jej tolerovat a to v případě, kdy si vypálím / nechám vypálit nějakou hru, která se mi nelíbí a tudíž bych si koupí originálky pěkně naletěl. Pokud si však ale někdo nechá vypálit hru, která se mu líbí, hraje ji rád a pravidelně a nepořídí si originálku, zavrhuji to. Já osobně považuji koupi hry jako projevení díků autorům za to, že dokázali stvořit něco, co mě dokáže pobavit, co se mi líbí a ačkoliv tu hru třeba dohraju z pirátské kopie, koupím si ji, protože to považuji za fér. Představ si, že by si každý hry pálil a nikdo by je nekupoval - co by potom nutilo vývojáře k jejich vývoji, když namísto zisků by vývoj stál jen velké finanční prostředky, které by se neměly odkud vracet?

Abandonware nepovažuji za pirátství a myslím si, že by se měl tolerovat.

Já osobně vycházím s papírovými časopisy a lidmi v nich docela rozumně, až na Score, jehož šéfredaktor se podle mého názoru rozumně chovat nedokáže a toto své jednání přenáší i na některé své redaktory. S lidmi z Levelu či GameStaru normálně komunikujeme, spolupracujeme, sem tam pokecáme, sem tam někam zajdeme - prostě standardní přátelské vztahy normálních, rozumných lidí, kteří dělají ve stejné branži pro různé vydavatele.

Teď zrovna Ti odpovídám na svém novém notebooku Celeron 500 MHz, 128 MB RAM z vlaku (jedu domů z Prahy do Opavy :-)) a předtím, než jsem se vrhnul na tento rozhovor, jsem psal články o hrách od Illusion Softworks. No a z dlouhodobého hlediska momentálně pracuji na zefektivnění práce redaktorů BonusWebu a přemýšlím, jak nenásilně rozšířit sekci herních konzolí na BonusWebu a jak přesvědčit hráče, aby ji začali číst a začali přemýšlet o tom, nejsou-li konzole přeci jenom pro hraní her lepší než PC.

Nevím, protože jsem doma již tři dny nebyl. Ale pokud si dobře vzpomínám, tak dvě vajíčka, jeden kečup, dva krémáčky, dva grepy, jedno jablko, pár brambor, cibuli, česnek, lečo, okurky, nějaké zavařeniny, povidla, zbytek Tonicu, láhev Fernetu Citrus, láhev s Ginem, Whiskey na dně láhve (a to proto, že jsem ji kdysi za něco dostal a Whiskey nepiju, přičemž návštěvy ji ještě dopít nestihly) a to bude asi tak všechno. Jo a ve spížce mám čtyři krabice kapučína, půl skleničky instantní kávy, několik polívek v sáčku, koření, rýži, pistáciové oříšky, mandle a jednu čokoládu.

Docela jsem se při něm pobavil, donutil mě vzpomínat o počátcích BonusWebu a přemýšlet, jestli jsem nemohl někdy něco udělat jinak a jestli by pak BonusWeb nebyl lepší, než teď. Na druhou stranu, alespoň jsem přišel na to, že lepší žádnou lepší možnost jsem neměl. Na třetí stranu, ačkoliv píšu poměrně rychle všemi deseti, mi tento rozhovor trvalo napsat poměrně dlouho a vybil jsem si přitom zhruba padesát procent baterie u notebooku, takže mi za chvíli vypne a já se budu muset bavit buďto hraním GameBoye či sledováním otrávených obličejů ostatních spolucestujících v kupéčku.

Tolik jsem se těšil na poslední otázku, u níž jsem předpokládal, že odpovídat na ni bude nejjednodušší a hle, ty napálíš takovou pecku, o které budu muset přemýšlet asi nejdéle... Vzhledem k tomu, že čtenáře Echa bohužel neznám (ale jistě to budou fajnoví lidičkové), vzkázal bych jim... aby užívali života, aby se nezapletli s pitomostma jako jsou drogy (ať už tvrdé, marihuana, nikotin či alkohol), aby netropili hlouposti, zvláště pokud by tyto měly být v rozporu se zákonem a aby si užívali života, dokud jsou mladí. A samozřejmě aby četli BonusWeb. :-)